|
Region Západní
Beskydy leží na rozhraní tří geomorfologických jednotek: |
3.1 Moravskoslezské
Beskydy 3.2 Rožnovská brázda
3.3 Podbeskydská pahorkatina
3.1
Moravskoslezské Beskydy
3.1.1 Radhošťské Beskydy
Jihozápadní oblast Moravsko-slezských Beskyd je podle hory
Radhoště (1129 m.n.m.) nazývána Radhošťské Beskydy. Nejvyšší
horou je Smrk (1276 m.n.m.) nad řekou Ostravicí. Na hlavním hřebeni
se ještě nachází známé vrcholy Kněhyně, Tanečnice a Radhošť.
Za sedlem Pindula pokračují Radhošťské Beskydy nejzápadnější částí
s dominantní horou Velký Javorník (918 m.n.m. |
Jižní svahy směrem k Rožnovské Bečvě jsou mírnější než
severní svahy od Frenštátu. Tomu odpovídá i rozvinutější osídlení
s množstvím osad a samot, které se táhnou téměř až k vrcholovým
partiím.
Hlavním hřebenem Radhošťských Beskyd prochází evropské
rozvodí, které od sebe odděluje úmoří Baltského a Černého moře.
|
 |
Podnebí je tady chladné a vlhké. Na Radhošti
je průměrná roční teplota 3,4°C a roční úhrn srážek přesahuje
1300 mm. |
3.1.1.1 Jeskyně pod Radhoštěm
V pískovcových horninách mohou vznikat podobné jeskynní
systémy jako ve vápencích a nazýváme je pseudokras. V celých
Moravsko-slezských Beskydách se nalézá asi 44 jeskyní, které
vznikaly podél skalních puklin. Největší a nejznámější jeskyní
je Cyrilka. Nachází se nedaleko Pusteven a její délka je asi 370
metrů. V okolí Radhoště je ještě několik menších jeskyní
např. Volařka, Zaryje a další. Valašští pastevci je nazývali „ďůry“
a používali je nejčastěji jako sklepy.
3.1.2 Klokočovská hornatina
 |
Na jihovýchodě regionu Západní Beskydy se nachází Klokočovská
hornatia. Není rozsáhlá (jen 38 km2
), ale turisticky vyhledávaná. Moravsko-slezské Beskydy se
zde setkávají se Vsetínskými vrchy a Javorníky. Centrem
Klokočovské hornatiny je Bumbálka, hraniční přechod se
Slovenskem. Prochází jí silnice E 442, jsou zde dvě velká
parkoviště, která slouží jako východiště pro letní a
zimní rekreaci. |
|
 |
Průměrná roční teplota dosahuje 6,3°C a srážky přes 1000 mm. Sněhové
podmínky jsou velmi příznivé, proto je v okolí Bumbálky několik
vleků.
Horské svahy jsou porostlé smrky, které se střídají s horskými
loukami. Severně od Bumbálky se rozpíná prales Salajka, která je ukázkou
původního přirozeného lesa, který pokrýval převážnou část
Beskyd do té doby, než byl přetvořen člověkem |
3.2 Údolí
Rožnovské Bečvy
Mezi Radhošťskou hornatinou na severu a Vsetínskými vrchy na
jihu se rozkládá rozsáhlá sníženina, která je pojmenovaná podle
Rožnova – Rožnovská brázda. Protéká jí Rožnovská Bečva,
která pramení na svazích Vysoké (1024 m.n.m) a po 38 km se za Valašským
Meziříčím spojuje s Vsetínskou Bečvou. Přítoky Rožnovské
Bečvy jsou krátké a nevýrazné. Na horním toku byla v roce
1944 dokončena stavba přehrady, která je využívána pro rekreační,
protipovodňové a hospodářské účely.
Rožnovská brázda má mírně zvlněný reliéf s celkovou
plochou 109 km2. Její šířka kolísá od stovek metrů (na
Horní Bečvě) do 7 km (západně od Rožnova).
Podnebí
v Rožnovské brázdě je mírně teplé. Průměrná roční
teplota dosahuje 7,3°C a srážky 886 mm. Celé území je zemědělsky
využíváno, a proto se zde již nesetkáme s původním vegetačním
krytem. |
2.3
Podbeskydská pahorkatina
|
Severní část regionu tvoří Podbeskydská pahorkatina, která s Moravskoslezskými
Beskydami zaujímá největší část Západních Beskyd.
Nejvyšší její část tvoří východní okraj Štramberské
vrchoviny s horou Skalka (964 m.n.m.). Do této vrchoviny řadíme
také vápencové výchozy v okolí Štramberku, kde můžeme nalézt
spoustu druhohorních zkamenělin. Mimo jiné jsou u Štramberku jeskyně.
Nejznámější z nich je jeskyně Šipka, ve které byly v minulém
století objeveny kosterní pozůstatky neandrtálského člověka. |
 |
Blíž
k Radhošťské hornatině se nachází Frenštátská brázda. Je
to mírně zvlněná krajina, táhnoucí se od Mořkova, přes Frenštát
až k Ostravici a Frýdlantu. Její délka je přibližně 40 km a
její nejširší místo u Frenštátu má bez mála 9 km. Oblast je
odvodňována řekami Lubinou, Ostravicí a jejími přítoky. Již v minulosti
byla celá oblast Frenštátské brázdy využívána k těžbě železné
rudy, která se zde také zpracovávala. |
|
Železná ruda se tady těžila až do druhé poloviny 19. století. S rozvojem
dopravy a s možností transportu kvalitnější rudy na větší vzdálenost,
se těžba úplně zastavila. Dnes je Frenštátská brázda intenzívně
zemědělsky a průmyslově využívána. Byly tady objeveny velké zásoby
kvalitního černého uhlí a zemního plynu. S těžbou se ale zatím
nepočítá. |
NAHORU |