3.Krajina
Home 1.Regionalizace 2.Poloha 3.Krajina 4.Obyvatelstvo 5.Sídla 6.Hospodářství

Vítejte na stránkách učebnice regionálního zeměpisu!!!

            Region Západní Beskydy leží na rozhraní tří geomorfologických jednotek:

3.1 Moravskoslezské Beskydy    3.2 Rožnovská brázda    3.3 Podbeskydská pahorkatina

3.1 Moravskoslezské Beskydy

3.1.1 Radhošťské Beskydy

            Jihozápadní oblast Moravsko-slezských Beskyd je podle hory Radhoště (1129 m.n.m.) nazývána Radhošťské Beskydy. Nejvyšší horou je Smrk (1276 m.n.m.) nad řekou Ostravicí. Na hlavním hřebeni se ještě nachází známé vrcholy Kněhyně, Tanečnice a Radhošť. Za sedlem Pindula pokračují Radhošťské Beskydy nejzápadnější částí s dominantní horou Velký Javorník (918 m.n.m.

            Jižní svahy směrem k Rožnovské Bečvě jsou mírnější než severní svahy od Frenštátu. Tomu odpovídá i rozvinutější osídlení s množstvím osad a samot, které se táhnou téměř až k vrcholovým partiím.

            Hlavním hřebenem Radhošťských Beskyd prochází evropské rozvodí, které od sebe odděluje úmoří Baltského a Černého moře.

Pohled na Radhošť (1129) z Trojanovic
 Podnebí je tady chladné a vlhké. Na Radhošti je průměrná roční teplota 3,4°C a roční úhrn srážek přesahuje 1300 mm.

 

3.1.1.1 Jeskyně pod Radhoštěm

            V pískovcových horninách mohou vznikat podobné jeskynní systémy jako ve vápencích a nazýváme je pseudokras. V celých Moravsko-slezských Beskydách se nalézá asi 44 jeskyní, které vznikaly podél skalních puklin. Největší a nejznámější jeskyní je Cyrilka. Nachází se nedaleko Pusteven a její délka je asi 370 metrů. V okolí Radhoště je ještě několik menších jeskyní např. Volařka, Zaryje a další. Valašští pastevci je nazývali „ďůry“ a používali je nejčastěji jako sklepy.

3.1.2 Klokočovská hornatina    

           Na jihovýchodě regionu Západní Beskydy se nachází Klokočovská hornatia. Není rozsáhlá    (jen 38 km2 ), ale turisticky vyhledávaná. Moravsko-slezské Beskydy se zde setkávají se Vsetínskými vrchy a Javorníky. Centrem Klokočovské hornatiny je Bumbálka, hraniční přechod se Slovenskem. Prochází jí silnice E 442, jsou zde dvě velká parkoviště, která slouží jako východiště pro letní a zimní rekreaci.

            Průměrná roční teplota dosahuje 6,3°C a srážky přes 1000 mm. Sněhové podmínky jsou velmi příznivé, proto je v okolí Bumbálky několik vleků.

           Horské svahy jsou porostlé smrky, které se střídají s horskými loukami. Severně od Bumbálky se rozpíná prales Salajka, která je ukázkou původního přirozeného lesa, který pokrýval převážnou část Beskyd do té doby, než byl přetvořen člověkem

3.2 Údolí Rožnovské Bečvy

            Mezi Radhošťskou hornatinou na severu a Vsetínskými vrchy na jihu se rozkládá rozsáhlá sníženina, která je pojmenovaná podle Rožnova – Rožnovská brázda. Protéká jí Rožnovská Bečva, která pramení na svazích Vysoké (1024 m.n.m) a po 38 km se za Valašským Meziříčím spojuje s Vsetínskou Bečvou. Přítoky Rožnovské Bečvy jsou krátké a nevýrazné. Na horním toku byla v roce 1944 dokončena stavba přehrady, která je využívána pro rekreační, protipovodňové a hospodářské účely.

            Rožnovská brázda má mírně zvlněný reliéf s celkovou plochou 109 km2. Její šířka kolísá od stovek metrů (na Horní Bečvě) do 7 km (západně od Rožnova).

            Podnebí v Rožnovské brázdě je mírně teplé. Průměrná roční teplota dosahuje 7,3°C a srážky 886 mm. Celé území je zemědělsky využíváno, a proto se zde již nesetkáme s původním vegetačním krytem.

 

2.3 Podbeskydská pahorkatina

           

          Severní část regionu tvoří Podbeskydská pahorkatina, která s Moravskoslezskými Beskydami zaujímá největší část Západních Beskyd.

           Nejvyšší její část tvoří východní okraj Štramberské vrchoviny s horou Skalka (964 m.n.m.). Do této vrchoviny řadíme také vápencové výchozy v okolí Štramberku, kde můžeme nalézt spoustu druhohorních zkamenělin. Mimo jiné jsou u Štramberku jeskyně. Nejznámější z nich je jeskyně Šipka, ve které byly v minulém století objeveny kosterní pozůstatky neandrtálského člověka.

Krajina pod Ondřejníky (Skalka)
Blíž k Radhošťské hornatině se nachází Frenštátská brázda. Je to mírně zvlněná krajina, táhnoucí se od Mořkova, přes Frenštát až k Ostravici a Frýdlantu. Její délka je přibližně 40 km a její nejširší místo u Frenštátu má bez mála 9 km. Oblast je odvodňována řekami Lubinou, Ostravicí a jejími přítoky. Již v minulosti byla celá oblast Frenštátské brázdy využívána k těžbě železné rudy, která se zde také zpracovávala.

 

  Železná ruda se tady těžila až do druhé poloviny 19. století. S rozvojem dopravy a s možností transportu kvalitnější rudy na větší vzdálenost, se těžba úplně zastavila. Dnes je Frenštátská brázda intenzívně zemědělsky a průmyslově využívána. Byly tady objeveny velké zásoby kvalitního černého uhlí a zemního plynu. S těžbou se ale zatím nepočítá.    

 

NAHORU